Česká bankovní asociace každoročně provádí průzkum finanční gramotnosti obyvatel. Oproti loňskému roku nedošlo příliš ke zlepšení povědomí Čechů o správném hospodaření, o investování peněz a o rizicích zadlužení.
Kdo je na tom nejhůře?
Z průzkumu vyplynulo, že nejhůře na tom jsou mladí lidé mezi 19 – 29 roky věku. Často se jedná ještě o studenty, kteří dosud žijí doma s rodiči a s realitou běžného života a samostatného hospodaření se přímo nesetkali. I když se v rámci vzdělávání zařazují do výuky témata jako zadluženost, potřeba finanční rezervy a podobně, evidentně zatím bez úspěchu. Třeba, až se tito mladí dospělí setkají s realitou, bude to mít pro ně větší výchovný efekt.
I ekonomicky aktivní obyvatelstvo je však často vedle…
Když byl průzkum prováděn, bylo zjištěno, že se lidé příliš neorientují v oblastech týkajících se hlavně úvěrů. Roční úrokové sazby, ale také pojištění úvěrů, předběžné splacení a různé sankce nejsou mnoha lidem známy. Člověka hlavně zajímá, kolik bude splácet a jak dlouho. Od toho se odvíjí, zda si úvěr vezme a řeší, kolik jej to měsíčně bude stát. Výsledná zaplacená částka není v danou chvíli tím zásadním kritériem. Také pojištění úvěru pro případ, kdy nebudeme schopni splácet, není pro nás důležité. Často je částka zahrnuta ve splátce, pokud by však mělo jít o placení navíc, už by se nám to dvakrát nelíbilo.
Kdo šetří, má za tři…
Příjemným zjištěním z provedeného průzkumu však bylo, že si Češi začali více spořit a vytvářet finanční rezervy. Každý dle svých možností, ovšem, už samotný tento fakt je pozitivním faktorem. Starší lidé se snaží myslet na budoucnost, dělají si tedy rezervu pro případ nemoci, či odchodu do důchodu. Mladí spíše spoří na dovolenou nebo vybavení domácnosti.
U mladších ročníků je spoření na důchod aktuálně druhořadou investicí, chtějí si užívat současnosti a na stáří moc nemyslí.
Průměrná uspořená měsíční částka je okolo pěti tisíc korun. Vliv na ni může mít také zvyšování mezd a růst ekonomiky.